Reklama
 
Blog | David Uhlíř

Občan Havel, My a Oni – je to trivialita?

Občan Havel jde v pozadí v televizi, když tohle píšu. Zažívám emocionálně to, co všichni známe : rozdělení na My a Oni, s pevným pocitem : My jsme ti Správní a Oni jsou ti špatní. Pořád se takhle řadíme, aniž bychom o tom příliš uvažovali. Při pohledu na zákulisí Havlova prezidentství zažívám ten hezký pocit : tak tohle jsme My. Je to dokonce mnohem silnější, než bylo moje dětské My Slávisti a Oni Sparťani (omlouvám se Rejžkovi a ostatním, kterým to vydrželo do dospělosti).

Abych vysvětlil, co je pro mne očividné  My a Oni.

21. srpna 1968 to bylo jasné, Oni sem přijeli na tancích, My jsme psali po zdech.

17. listopadu 1989 to bylo taky jasné, My jsme demonstrovali a Oni na nás šli s pendreky a chtěli na nás poslat tanky. 

Reklama

11. 9. 2001 to bylo úplně jasné. My jsme židovsko-křesťanská euroatlanická civilizace a Oni nás chtějí zničit. Je příjemné, když poměr My a Oni je nejméně 80:20.

Pak ale přicházejí složitější situace. Jednu z nich prožívám teď ve vztahu k radaru v Brdech. Najednou moje My má tak 20%, a z toho se můžu vzteky po ….

Opravdu se Oni zbláznili? Opravdu chtějí v Brdech vztyčit rudou vlajku se srpem a kladivem?

Potom jakýsi Daniel Veselý napíše korektně se tvářící antisemitský blog o Palestině a čtenáři Respektu mu udělí karmu skoro  7. A až se náckové  po násilných skutcích spáchaných ve státní svátek dostanou k internetu, bude to víc. Jak je možné, že tihle Oni mají takovou podporu?

Václav Klaus se prohlásí disidentem proti Evropské unii. Jak mám naložit s tím, že tenhle ješitný profesorský stařík, který je proti mému přání a mé vůli prezidentem mé republiky, říká v podstatě pravdu, ale tak pitomým způsobem, že mne to zahanbuje?

A jak mám naložit se svými trapnými vzpomínkami na to, že když mi jakýsi okresní tajemník strany na chodbě okresního soudu říkal : My jsme se na tebe, soudruhu, informovali na kraji a nevíme, jak toho ………… můžeš vůbec obhajovat, jsem mu ani nedokázal říct, ty jsi kurva, debil a svině … ? Můj klient je nevinný!

Jak naložit s tím, když jejich My je moje Oni? Jak naložit s vlastním selháním? Jak se vyrovnat s tím, že jsem do té partaje vstoupil?

Jak naložit s tím, když si člověk říká : za tohle by mě maminka nepochválila?

Je Kantovo "nebe nad námi a mravní zákon v nás" trivialita? 

Laskavé čtenáře mého blogu prosím o shovívavost, píši to v pozdní noční hodině…

 

 

 

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama