Mankurtským obrázkem opakování hesla bez myšlenky je referování o pohlavku, který uštědřil doktor Miroslav Macek doktoru Davidu Rathovi. Ach, tito doktoři! Macek na vysvětlení svého činu řekl nehoráznost, kterou od té doby bezmyšlenkovitě všechny noviny opakují. Řekl, že hájil ženu, a proto měl právo Ratha zpohlavkovat.
Připomínám, že ve skutečnosti řekl kdysi ten David Rath o onom Mackovi, že onen vstoupil do manželství kvůli penězům. Toto je přeci výrok, který na čest paní Mackové – Bolchové nesměřoval, byl mířen proti Mackovi. Kdyby Rath řekl: Bolchová si vzala Macka pro peníze, zařízení kuchyně, obsah vinotéky nebo sbírku motýlů, to by se jí mohlo dotknout. Ale tohle?
Macek motiv svého jednání překroutil a z facek kvůli vlastní uražené ješitnosti udělal rytířskou obranu dámy. Novináři mu na tenhle výklad skočili a pravý důvod téhle veselé fackovačky se nikde v novinách neobjevil.
Teď o tom vážném. Podobně se píše o zákonu trestajícím zveřejnění odposlechů. Prý, jak k tomu přijdou odposlouchávaní, že se netrestá zveřejnění jejich nevinné telefonické komunikace? Čtou laskaví čtenáři Respektu úryvky z odposlechů politiků kvůli obecnému zájmu, nebo se jedná o sprosté voyaerství? Je etické bavit se výroky "Ivánku, tak to mi ho teda vyndej?"
Jistěže je to všechno neetické, slouží to především ke zvýšení nákladu novin, k výdělku novinářů. Důležité ale na celé věci je, že poslanci při přijímání zákona a president při jeho podepisování nehájili zájmy nevinných fotbalových rozhodčí, ale svoje zájmy, bránili se zveřejnění svých případných hříchů a zločinů.
Proto je otázka cui bono důležitá i při posuzování právních předpisů. A když si odpovíte, že zákon byl přijat ve prospěch zákonodárců, nikoliv v zájmu občanů, hranice mezi ústavním a trestním právem se zahaluje hustou mlhou (a to jen v tom nejlepším případě).
Ještě horší dopad na nás všechny majitele nemovitostí bude mít historka o tom, jak si maminka senátora Kubery nezametla před vlastním prahem a kdosi si tam zlámal nohu. Pan senátor Kubera proto protlačil celým ústavním systémem zákon, podle kterého za stav chodníků nebude nadále odpovídat majitel domu, ale obec. Od dob Rakouska – Uherska se o stav chodníku musel starat sám majitel domu. Když sněžilo, ráno chodil strážník ve svém rajónu od domu k domu a zvonil na domovníky, kteří neměli zameteno. Mělo to a má to důležitý ekonomický rozměr. Je to pěkné konzervativní a pravicové opatření. Když se o chodník stará majitel domu sám, dělá to vlastními silami a s minimálním nákladem. Když za chodník nese odpovědnost obec, udělá to takhle: zvýší daň z nemovitostí, aby mohla péči o chodníky financovat. Najme si na to firmu. Firmě bude z daní majitelů nemovitostí platit nehorázné peníze za údržbu chodníku, ať bude sněžit nebo ne. Chodník zůstane stejně často nezameten. Majitel, bude-li chtít vyjít z domu, sám zase zamete a bude nadávat na radnici. Přenesení odpovědnosti z jednotlivce na obec je ukázkový levičácký populismus, který se bude líbit lenochům.
Pan senátor Kubera by měl přestoupit ke komunistům. A jeho spolustraníci – mankurti, kteří mleli o ochraně osobního vlastnictví a nepřípustnosti přenášet povinnosti z obce – majitele chodníku, na majitele sousedního domu, by měli … ani nevím co.
Tento článek se mi zase pro nasrání jaksi vymknul z rukou …