Reklama
 
Blog | David Uhlíř

Král nezešílel, ale potřebuje šaška

Přednes Václava Klause před Ústavním soudem ve věci Lisabonské smlouvy není projevem duševní nemoci. Je to velmi racionální právní rozbor otázky státní suverenity, stojí za to o něm diskutovat vážně. Jinou stránkou vystupování našeho prezidenta je nedostatek nadhledu, humoru a dobré nálady. Je to smutný muž a nezdá se, že by měl u svého dvora někoho, kdo by ho rozveselil. 

Státní suverenita, o které byla před Ústavním soudem řeč, není posvátná kráva. Odevzdat část státní suverenity federaci může být protiústavní, ale to neznamená, že nesprávné. Suverenita byla původně atributem neomezeného panovníka, který nepodléhal jinému vládci ani jiné moci, byl to suverén, sovereign. (Paralele mezi českým prezidentem a panovníkem odpovídá i to, že prezident není podle čl. 54/3 Ústavy České republiky z výkonu své funkce nikomu odpovědný.)

Po pádu monarchií se prosadila teorie suverenity lidu, který je i podle naší ústavy zdrojem veškeré státní moci. Suverenita státu je podle této teorie odvozena od suverenity občanů. Je zcela v pořádku, jestliže se občané suveréně rozhodnou, že delegují část svých pravomocí na větší státní útvar, než je Česká republika. Nicméně k tomu, aby rozhodnutí o delegaci pravomocí bylo legitimní, obecně akceptovatelné, nestačí schválení parlamentem. Takové rozhodnutí má být učiněno v referendu. Československo se kdysi rozdělilo bez referenda podobně, jako dnes Slovenská i Česká republika pozbývají bez referenda část své samostatnosti ve prospěch EU. Naši zákonodárci, které jsme si zvolili, nám tradičně referendum moc nepřejí. Bojí se, že by je suverenita lidu mohla zaskočit. Taky přímou volbu prezidenta nám nepřejí. A my jim to trpíme, ale to je jiná písnička.

Pan prezident má pravdu, když říká, že schválení Lisabonské smlouvy je v rozporu s ústavou. (Václav Havel by řekl v rozporu s duchem ústavy, a byl by za to vysmíván, ducha viděl jen Hamlet, že ano.) Správný závěr z této premisy ale není, že Lisabonská smlouva nemá být přijata, nýbrž že se tak má stát s otevřeným přiznáním, že EU není mezinárodní organizace, ale nově se rodící státní útvar. Že se tak má stát po změně ústavy a v referendu. To by ale nemuselo vyjít, a tak valná část evropských politiků radši předstírá, že vlastně o nic nejde, jen zase jedna další malá smlouvička… ani to nebude bolet, lidičky.

Reklama

Evropská federace vzniká málo demokratickým způsobem a v důsledku toho trpí deficitem demokratických principů.

Pokud se týká Václava Klause, rozhodně mu nechybí zdravý rozum. Chybí mu schopnost sebeironie a nadhled. Proto tolik lidí irituje. Bohužel, když se člověk dostane do vysoké politické funkce (asi tak počínaje funkcí vesnického starosty), stane se oblíbeným otloukánkem občanů i médií. Na jednu stranu je to dobře, protože tato moderní forma průběžného ostrakismu suverénům přistřihává křidélka, na druhou stranu to fatálně deformuje osobnosti politiků a darwinovským výběrem vytlačuje z politiky lidi s normálním osobnostním založením. 

Profitují osobnosti typu Sládka nebo Ratha, kterým parlamentně – vládně – mediální  životní prostředí mimořádně svědčí. Myslím si, že Václavu Klausovi tohle prostředí moc dobře nedělá, býval to takový veselý a vtipný ministr financí … A dnes by potřeboval svého šaška, aby mu připomenul, jak takový prezident vypadá zvenčí.  

Společnosti McDonald se omlouvám za zneužití jejich maskota v perexu, když jsem vynechal Bolka, lepší šašour na Googlu nebyl. 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama