Reklama
 
Blog | David Uhlíř

Graffitti versus reklama

Za graffitti se trestá, ze reklamu se platí. Oboje dvoje brutálně okupuje veřejný prostor, aniž by se někdo ptal, zda se nám to líbí nebo ne. Pamětníkům dnešní reklama připomíná dávná hesla na budovách : Světu mír, Se Sovětským svazem na věčné časy, Závěry XX. sjezdu splníme. Vyrovná se graffitti totáčovým nápisům Nechte Mišíka zpívat nebo Táhněte do prdele? 

Příběhy, který se mi staly tento týden.

V pátek jsem byl ustanoven obhájcem ex-offo sedmnáctiletému obviněnému, který je trestně stíhán, protože tagoval na obecní dům. A to, jak je známo, je poškozování cizího majetku a musí se proto trestat. Způsobená škody byla vyčíslena na 2.000,- Kč.

Taky jsem minulý týden psal smlouvu, podle které si reklamní agentura pronajme zeď jakéhosi domu. Na tu pověsí olbřímí plakát, který nájemníkům zakryje na rok okna. Újma způsobená nájemníkům je také vyčíslitelná. Reklamní agentura ji bude nájemníkům hradit, pár set měsíčně.

Reklama

Duševní újma, způsobená nám, kteří se místo na hezký dům s okny budeme muset dívat na slepou reklamní plachtu, je  vyčíslena na stovky tisíc, soudě podle toho, kolik zaplatí reklamní agentura majiteli domu.

Nemohu si pomoci, ale při vší náklonosti k tržnímu hospodářství, úctě k soukromému majetku a vstřícnosti k dobře platícím klientům, graffitti mi vadí daleko méně, než plakáty, a výše uvedený klient ex-offo je mi milejší, než reklamka. (Kdyby mi ale ten nezletilec maloval bez dovolení na barák, tak ho přetrhnu jak hada.)

V sobotu se vypravila jedna slečnička s kamarády za Prahu. Zůstali tam viset, protože se jim vybila baterie v autě. Jel jsem je už potmě zachraňovat, byl to zážitek jako z béčkového hororu. Vymlácené paneláky, kterým z oken rostou břízy. Opuštěné vojenské sklady, všude sníh a bláto, jámy plné vody. Obrovská hala, v ní pobíhal pes, holky žonglovaly se zapálenými pochodněmi. Tohle nebyla žádná okupace veřejného prostoru, ani poškozování cizího najetku, jen čirá radost.

Graffitti bylo náramné. Skvělá sobota.